Ačkoliv má Avensis III motory s navenek stejným označením i výkonovými parametry, tato závada se jej už naštěstí netýká. Problém byl vyřešen hned na počátku roku 2009, kdy startovaly prodeje třetí generace. Také problémů se vstřikováním (zde už všechny verze s piezovstřikovači) je méně než dříve, zčásti i proto, že dříve nepřepisovatelné řídící jednotky neumožňovaly řešit případné problémy s chodem motoru jinak než drahou výměnou vstřikovačů. U Avensisu III lze mnoho problémů pořešit pouhým přehrátím aktualizovaného softwaru, výjimkou jsou pouze vozy z prvních měsíců výroby.

S čím se dodnes nic moc neudělalo, je vysoká spotřeba dieselů 2.2 D-CAT – běžně osmilitrová. Systém kombinující filtr DPF s dalším katalyzátorem pro redukci oxidů dusíku vyžaduje enormní regenerační dávku nafty, kterou do výfuku doslova lije externí pátý vstřikovač.

Vzhledem k tomu, že zvláště u nejsilnější verze s točivým momentem 400 N.m se po letech častěji objevují opotřebené dvouhmotové setrvačníky a samotný systém D-CAT není zcela exaktně vychytán ani po stránce spolehlivosti, bude lépe zvolit slabší a jednodušší variantu 2.2 D4-D se 110 kW (doporučujeme s manuálním řazením, neboť stejně výkonná verze s automatem má už systém D-CAT jaká má varanta se 130 kW) nebo rovnou menší dvoulitrový diesel 2.0 D4-D.

Benzínových motorů Valvematic se prodalo celkem dost, jsou velmi tiché a spolehlivé, základní šestnáctistovka je však pro Avensis málo pružná. Před bezestupňovou převodovkou Multidrive S (alternativně pro 1.8 a 2.0 Valvematic) bychom varovali spíše preventivně, zatím je spolehlivá, ale její princip zákonitě choulostivý a s omezenou životností. K dieselu 2.2 šlo mimo manuál získat klasický šestistupňový automat, který je na rozdíl od variátoru pro ojetinu perspektivnější, ale dále zvyšuje spotřebu už tak nijak zázračně úsporného většího dieselu. Navíc i hmotnost, která se u těžších naftových verzí projevuje větší „křaplavostí“ podvozku při přejezdu nerovností, což dále zvýrazňují například velká 18“ kola u verzí v nejvyšších stupních výbavy.

Na nekvalitních silnicích se tak Avensis III dokáže „rozvrzat“ o poznání dříve než komfortněji odpružený předchůdce, což platí zejména u verze kombi, která je v krutu méně tuhá než klasický čtyřdveřový sedan.

Motory, které doporučujeme
2.0 D4-D 91 kW
Jednodušší a úspornější z dieselů bohatě stačí, v případě ojetiny s ne moc vysokým nájezdem odvede ještě hodně práce. Dvoulitr D4-D má v Avensisu III již piezovstřikovače a je tišší a spolehlivější než dřív, na rozdíl od nejsilnějšího motoru si vystačí s obyčejným jednoduchým filtrem DPF. Běžná spotřeba do 6 litrů, dlouhé převody pružnému a rychle reagujícímu dieselu moc nevadí, naopak jsou zárukou tiché rychlé jízdy. Berte ale až vozy od roku 2010.

Typické závady

• Závady EGR ventilů (diesely)
• Závady vstřikovačů (diesely při vyšších nájezdech)
• Opotřebený dvouhmotový setrvačník (zejména u 2.2 D-CAT 130 kW)
• Sporadicky závady na systému DPF/ D-CAT
• Pazvuky v interiéru

Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!

The post Toyota Avensis III. generace (2009 – 2018): Profil ojetiny appeared first on Ojetiny Pod Lupou.