Mechanický základ podvozku je mnohem odolnější než tomu bylo u předchozích generací, ovšem podobně jako u většiny modelů Volvo se i zde objevují závady ložisek kol, které se mění spolu s celým nábojem. Co naopak technicky podobné Mondeo nenabídlo, je pohon všech kol, u Volva označovaný AWD. Lze jej mít jak u klasického kombi V70, tak i u oblíbené „outdoorové“ verze XC70 (s výkonem od 120 kW). Je realizován mezinápravovou vícelamelovou spojkou Haldex s proaktivní funkcí – nečeká na prokluz předních kol a umí se v závislosti na situaci připojit i preventivně. Je spolehlivý, jen velmi výjimečně odejde hydraulické čerpadlo. Častější jsou závady samotného zadního diferenciálu u verzí AWD.

Paleta motorizací je obrovská i díky tomu, že u V70 se vystřídalo mnoho agregátů jak ze staré „švédské školy“ (pětiválce 2.5 T, 2.4 D/D5, 3.0 T i 3.2), tak vypůjčené čtyřválcové agregáty (benzínové Ford 2.0, 1.6 EcoBoost, diesely PSA 1.6, 2.0 D 100 kW).

Nejmenší francouzský diesel se do těžkého Volva nehodí. Je slabý a trpí řadou známých závad (hromadění karbonu, závady turbodmychadel), naštěstí na něj takřka není možné narazit – zákazníci zdaleka nejčastěji preferovali švédské naftové pětiválce 2.4 D/D5.

I když po letech podlézání emisních předpisů už dávno nejsou tak úsporné ani razantní, stále jsou na spolehlivost a pružnost vynikající. Skrývají však jedno bolavé místo: nešťastně navrženou napínací kladku řemene pomocných agregátů, kterou je potřeba bezpodmínečně měnit každých 60 tisíc km. Kdo tam neučiní, riskuje vyosení kladky a spadnutí drážkovaného řemene, který se následně rád „nasukuje“ do hlavních rozvodů. To znamená střet ventilů s písty a obrovskou (často definitivní) škodu na motoru.

U těchto motorů občas zatuhnou i swirl klapky v sacím potrubí, následkem čehož se obvykle ulomí táhlo od jejich servopohonu.

Automaty tu za předpokladu výměny oleje po 60 tisících km nezlobí tak často jako na starších modelech, tyto velmi kompaktní skříně ale není radno moc přetěžovat, především u nejsilnějších verzí. Manuální převodovka je u dieselů vděčnější, citelně zlepšuje dynamiku a snižuje spotřebu, je však třeba po letech počítat se závadami dvouhmotových setrvačníků.

Objevují se drobné poruchy elektroinstalace, způsobené většinou závadou na kabeláži (konektory, přechodové odpory), známé jsou i úniky náplně z klimatizace netěsným chladičem.

Motory, které doporučujeme
2.4 D5

Největší z dieselů Volvu velice sedí, i starší verze s jedním turbodmychadlem hezky táhnou v celém spektru otáček, spotřeba kolem 7 až 8 litrů (podle verze a převodovky) se snese a hluboký bručivý zvuk v zátěži zní vyloženě sympaticky. Motor sám má problémů minimum, spíše pozor na pravidelnou výměnu napínací kladky drážkovaného řemene pomocných agregátů. Ten se po jejím selhání umí zamotat do rozvodů a motor se „potká“.

Typické závady

• Hlučná ložiska kol
• Závady vstřikovačů (diesely při vyšších nájezdech)
• Závady swirl klapek s sacím potrubí (2.4 D/ D5)
• Závady odvětrávání klikové skříně (zážehové pětiválce)
• Úniky paliva (starší diesely, obvykle průsak kolem vstřikovačů)
• Závady nezávislého topení (je –li instalováno)
• Vůle v zadní nápravě (při vysokých nájezdech)
• Závady dvouhmotových setrvačníků
• Drobné závady elektroinstalace
• Závady klimatizace (úniky média)
• Závady zadních diferenciálů (AWD)

Konkurence

Audi A6 – Mercedes E – BMW 5

Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!

The post Volvo V70 III. generace (2007 – 2016): Profil ojetiny appeared first on Ojetiny Pod Lupou.

Ačkoliv má Avensis III motory s navenek stejným označením i výkonovými parametry, tato závada se jej už naštěstí netýká. Problém byl vyřešen hned na počátku roku 2009, kdy startovaly prodeje třetí generace. Také problémů se vstřikováním (zde už všechny verze s piezovstřikovači) je méně než dříve, zčásti i proto, že dříve nepřepisovatelné řídící jednotky neumožňovaly řešit případné problémy s chodem motoru jinak než drahou výměnou vstřikovačů. U Avensisu III lze mnoho problémů pořešit pouhým přehrátím aktualizovaného softwaru, výjimkou jsou pouze vozy z prvních měsíců výroby.

S čím se dodnes nic moc neudělalo, je vysoká spotřeba dieselů 2.2 D-CAT – běžně osmilitrová. Systém kombinující filtr DPF s dalším katalyzátorem pro redukci oxidů dusíku vyžaduje enormní regenerační dávku nafty, kterou do výfuku doslova lije externí pátý vstřikovač.

Vzhledem k tomu, že zvláště u nejsilnější verze s točivým momentem 400 N.m se po letech častěji objevují opotřebené dvouhmotové setrvačníky a samotný systém D-CAT není zcela exaktně vychytán ani po stránce spolehlivosti, bude lépe zvolit slabší a jednodušší variantu 2.2 D4-D se 110 kW (doporučujeme s manuálním řazením, neboť stejně výkonná verze s automatem má už systém D-CAT jaká má varanta se 130 kW) nebo rovnou menší dvoulitrový diesel 2.0 D4-D.

Benzínových motorů Valvematic se prodalo celkem dost, jsou velmi tiché a spolehlivé, základní šestnáctistovka je však pro Avensis málo pružná. Před bezestupňovou převodovkou Multidrive S (alternativně pro 1.8 a 2.0 Valvematic) bychom varovali spíše preventivně, zatím je spolehlivá, ale její princip zákonitě choulostivý a s omezenou životností. K dieselu 2.2 šlo mimo manuál získat klasický šestistupňový automat, který je na rozdíl od variátoru pro ojetinu perspektivnější, ale dále zvyšuje spotřebu už tak nijak zázračně úsporného většího dieselu. Navíc i hmotnost, která se u těžších naftových verzí projevuje větší „křaplavostí“ podvozku při přejezdu nerovností, což dále zvýrazňují například velká 18“ kola u verzí v nejvyšších stupních výbavy.

Na nekvalitních silnicích se tak Avensis III dokáže „rozvrzat“ o poznání dříve než komfortněji odpružený předchůdce, což platí zejména u verze kombi, která je v krutu méně tuhá než klasický čtyřdveřový sedan.

Motory, které doporučujeme
2.0 D4-D 91 kW
Jednodušší a úspornější z dieselů bohatě stačí, v případě ojetiny s ne moc vysokým nájezdem odvede ještě hodně práce. Dvoulitr D4-D má v Avensisu III již piezovstřikovače a je tišší a spolehlivější než dřív, na rozdíl od nejsilnějšího motoru si vystačí s obyčejným jednoduchým filtrem DPF. Běžná spotřeba do 6 litrů, dlouhé převody pružnému a rychle reagujícímu dieselu moc nevadí, naopak jsou zárukou tiché rychlé jízdy. Berte ale až vozy od roku 2010.

Typické závady

• Závady EGR ventilů (diesely)
• Závady vstřikovačů (diesely při vyšších nájezdech)
• Opotřebený dvouhmotový setrvačník (zejména u 2.2 D-CAT 130 kW)
• Sporadicky závady na systému DPF/ D-CAT
• Pazvuky v interiéru

Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!

The post Toyota Avensis III. generace (2009 – 2018): Profil ojetiny appeared first on Ojetiny Pod Lupou.