Centra měst (a Prahy zvláště) jsou dlouhodobě předmětem různých společenských a komerčních přepravních experimentů. Před lety to byly samovyvažovací přepravníky, na kterých centry měst jezdili turisté a proplétali se mezi chodci, a teď to jsou elektrokoloběžky, na kterých jezdí nejen oni.

Jsou jako mor a jejich řidiči na nich jezdí úplně všude bez ohledu na pravidla. V dnešním článku se tedy chci podívat ve větším detailu na pravidla týkající se koloběžek. Základní pravidlo je uvedeno v §57 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.

„Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.“

Koloběžka je tedy jízdní kolo. A na jízdním kole, jak víme, se po chodníku jezdit nesmí. Na jízdním kole se jezdí po silnici a při pravé straně. Jezdit na koloběžce po chodníku je tedy v rozporu s pravidly. Pro řidiče koloběžek ale jako by to neplatilo. Proplétají se mezi chodci úplně stejně, jako se blahé paměti proplétaly samovyvažovací přepravníky. A bezpečné to rozhodně není.

A jestli cyklisty zpravidla nenapadne jezdit po chodníku, řidiči koloběžek jezdí po chodníku pravidelně, jako kdyby to bylo dovolené nebo jako by se na ně nahlíželo jako na chodce. Vystavují se ale riziku postihu, protože kolo a koloběžka na chodník nesmí (lze je však po chodníku tlačit, pokud tím nejsou ohrožováni chodci).

Nezřídka se také, v domnění, že se jedná o chodce, domáhají přednosti na přechodech pro chodce (cyklista nebo koloběžkář nemá na přechodu pro chodce přednost), čímž ohrožují hlavně sebe, protože v případě střetu s autem jim hrozí nejen zranění, ale i budou odpovídat za vzniklou škodu.

Pokud se tedy na koloběžce chystáte vyrazit, myslete na to, že musíte jet primárně po silnici, po pravé straně a chovat se stejně jako cyklista.

The post Koloběžky a podobný elektromor. Kam a kde mohou jezdit a jaká (ne)musí dodržovat pravidla? appeared first on Ojetiny Pod Lupou.

Vzhledem k tomu, že Evropská Unie neustále bojuje s emisemi, zdálo by se, že produkce naftových motorů bude automobilkami postupně omezována, až bude ukončena úplně. Jak se ale zdá, opak je pravdou, tedy alespoň u našich německých sousedů. Dle všeho se automobilkám podařilo splnit novou emisní normu Euro 6d-Temp, která je důsledkem aféry Dieselgate, o které už byly popsány stohy papíru.

Měření částic oxidů dusíku (NOx) v reálném provozu totiž ukázala, že moderní diesely doplněné o systémy selektivní katalytické redukce (SCR) mají mnohdy dokonce nižší emise, než podobné zážehové motory s přímým vstřikem paliva. I na ně ostatně moderní norma Euro 6d-Temp dopadla, plno vozů se zážehovými motory musí mít nyní také filtr pevných částic. Lze se podle situace na trhu tak domnívat, že labutí píseň vznětových motorů v Evropě jen tak neuslyšíme.

Zájem o hybridy a elektromobily sice hlavně na západ od našich hranic stále stoupá, rozhodně jich ale meziročně nepřibývá na silnicích tolik, jak by si bruselští byrokraté (a lidé v automobilkách) přáli. Statistiky prodejů zkrátka ukazují, že běžnému řidiči a hlavně fleetovým zákazníkům je pořád milejší diesel než zmíněný hybrid nebo elektromobil. Pokud bychom se bavili řečí čísel, stalo se to, co nikdo moc nečekal. Oproti jaru 2018 se v Německu zvýšily prodeje nových dieselů o 16,2%. Tržní podíl dieselů v Německu se zase zvýšil na třetinu.

Chování motoristů v Německu významně ovlivňuje spotřební chování českých zájemců o ojetinu. Právě Německo je oblíbeným zdrojem ojetých vozů pro český trh a protože u nás se zatím se zákazy vjezdu dieselů do měst moc nepočítá a na trhu ojetin mají diesely významný podíl, nemusí se český kupec obávat o nedostatek ojetin s naftoými motory ani v blízké budoucnosti.

The post Konec dieselů v Evropě? Kdepak, prodeje zase rostou appeared first on Ojetiny Pod Lupou.