První generace BMW X3 ještě částečně technicky vychází z BMW řady 3 E46, což se kladně projevuje například na stabilitě jednodušeji řešené elektroinstalace.
Ačkoliv tento model nebyl vnějšími rozměry o mnoho menší než první X5, díky nižší hmotnosti a výrazně tužšímu odpružení působil jízdně mnohem agilnějším dojmem – s trochou nadsázky jde o bavorskou „trojku“ s vyšším posezem a 95% úrovní jízdních schopností klasického sedanu. Odvrácenou stranou mince nečekané sportovnosti tohoto SUV je nízký jízdní komfort, daný prkenným odpružením (u verzí se sportovním paketem dotaženým do extrému). Moc pohodlná nejsou ani plochá a tuhá zadní sedadla.
Velkou kritiku sklidil tento model za úroveň použitých interiérových materiálů, které se mírně zlepšily až po modernizaci v létě 2006.
Všechny verze první generace X3 mají pohon všech kol, realizovaný inteligentně pracující vícelamelovou spojkou s elektromechanickým ovládáním (vypínací páka ovládaná elektromotorem). Při koupi ojetiny zkontrolujte funkčnost předního pohonu, zmíněná spojka není příliš předimenzovaná a zvláště u hodně vytěžovaných kusů se rychle odporoučela.
Terénní schopnosti auta nejsou limitovány ani tak nedostatkem trakce, jako nižší světlou výškou a „silničně“ koncipovaným podvozkem. Zejména v přední nápravě rychle vznikají vůle.
Při výběru pohonných jednotek upřednostněte šestiválcové benzínové verze. Zde jsou ještě naposledy bez problémového přímého vstřiku HPI. Pozor na dvoulitrové diesely řady N47, které se objevily v roce 2007. Kromě vyššího výkonu a nižší spotřeby přinesly ne zcela spolehlivé řešení rozvodového mechanismu s občasnou nutností vyměnit spolu s volným řetězem i drahou klikovou hřídel s poškozeným ozubením. K tomu ještě hrozí rizikem těžce diagnostikovatelného prasknutí bloku motoru v prostoru mezi válci. Symptomem závady je velmi pozvolné ztrácení chladící kapaliny, což kupující obvykle nemá možnost vysledovat.
Třílitrové diesely nejsou špatné, stejně jako u dvoulitrových však překvapuje jejich hlučnost – u jiných modelů BMW s obdobnou motorizací takřka neznámá. Pozor na 150kW verzi v kombinaci s automatickou převodovkou. Ta zde byla ještě původní pětistupňová od GM a vyznačuje se celkově nízkou životností. Pozdější šestistupňové skříně od ZF snesly i 580 N.m vrcholné dvouturbové verze 3.0sd (později označené jako xDrive 35d), i u nich však bylo třeba měnit převodový olej, což výrobce taktně zamlčel. Pokud ji dobrý servis nebo uvědomělý majitel z vlastní vůle nenechal vyměnit, těžko se na takovou převodovku můžete u ojetiny spolehnout.
Motory, které doporučujeme
2.5si/xDrive 25i/ 160 kW
Novější šestiválec o objemu 2,5 litru poskytuje výborný mix kultivovanosti, dostatečného výkonu, spolehlivosti a akceptovatelné spotřeby (kolem 10 litrů). Proti dieselům je coby ojetina levnější, mívá méně najeto a navzdory několika moderním prvkům konstrukce (hořčíko-hliníkový blok, variabilní zdvih ventilů Valvetronic) nehrozí drahými závadami. Výhodou je ještě původní bezproblémové nepřímé vstřikování do sacího potrubí.
Typické závady
- Slepnoucí světlomety (zmatnění krycích plexiskel)
- Vůle v přední nápravě
- Prasklé výfukové svody (naftové šestiválce)
- Závady ventilace klikové skříně
- Opotřebený dvouhmotový setrvačník (čtyřválcové diesely)
- Závady automatických převodovek (5 st. verze u 3.0d/150 kW)
- Porucha turbodmychadla nebo jeho regulace (nejčastěji čtyřválcové diesely se 130 kW a dvouturbové 3.0 sd/35d)
- Hluk z oblasti rozvodů, nedostatečné napnutí řetězu (dvoulitrové diesely po roce 2007)
- Ztráta chladící kapaliny v důsledku prasknutí bloku motoru v prostoru mezi válci (2.0d po roce 2007)
- Závady zapalovacích cívek (benzínové verze)
- Závady EGR ventilů (diesely)
- Problémy s filtrem pevných částic (více jeté diesely, obvykle z důvodu závady na snímači teploty nebo tlaku)
- Opotřebení lamel v mezinápravové spojce xDrive (více zatěžované kusy)
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
