Druhá generace BMW X5 se stejně jako předchůdce vyráběla v USA (Jižní Karolíně) a její technika (tedy i spolehlivost) je takřka shodná s kontroverzně tvarovaným modelem X6. Proti předchozí E53 má E70 ještě tužší karosérii a lepší jízdní vlastnosti na silnici, uživatelským pozitivem je i méně agresívní geometrie, projevující se menším opotřebením pneumatik.
Technika je velmi moderní, počínaje motory a konče příplatkovou výbavou (variabilní převod řízení, head-up displej, adaptivní tempomat atd.), převodovky jsou již výhradně automatické a pohon všech kol xDrive s elektronicky řízeným přerozdělováním síly umožňuje díky funkci Automatic Differential Brake v extrému přenést až 100 % síly na jediné kolo s nejlepší adhezí.
Se spolehlivostí je to v případě E70 trochu horší, neboť již některé zánovní vozy nastupovaly k překvapivě zásadním opravám. Jmenovitě se to týká vozů s úžasně výkonnými benzínovými motory 4.4 Biturbo, které se v mnoha případech nedožily hranice 100 000 km.
Principiálním problémem tohoto motoru je chlazení. Dvě žhnoucí turbodmychadla uložená mezi řadami válců nelze dostatečně odvětrat. Dochází k přepékání oleje a následné tvorbě karbonu, který ochromuje jak mazání turbodmychadel, tak citlivé systémy časování ventilů.
Nejhorší závadou motoru jsou protékající vstřikovače, které po vypnutí motoru zaplňují válec benzínem. Následkem jsou „suché“ starty a po čase z nich pramenící ztráta komprese. Nových motorů za půl milionu korun bylo v této souvislosti vyměněno na poměry značky BMW celkem dost.
Třílitrový diesel je jistější a výrazně úspornější volbou, i u něj však byly ve výjimečných případech zaznamenány události připomínající čtyřválce řady N47 – roztržení rozvodového řetězu. Případů není mnoho, ale při rostoucích nájezdech a vysokých cenách oprav je nelze úplně podceňovat, stejně jako třeba závady piezovstřikovačů.
Napříč motorizacemi se pak vyskytují závady chlazení (např. vadné elektrické ventilátory) a závady odvětrávání klikové skříně, které jsou už letitou bolestí většiny motorů BMW. Nijak zázračně nedrží ani podvozek. Závady ložisek kol a dokonce i prasklé vinuté pružiny nejsou pro servisy ničím neznámým. U vozů s nivoregulací zadní nápravy se pak občas objevují netěsnosti pneumatického systému.
Názory na mezigenerační pokrok v kvalitě se různí: Karosérie nerezaví, laky jsou kvalitní a materiály v interiéru hmatově i opticky také, ale pazvuky na nerovnostech se z palubních desek více jetých kusů objevují celkem běžně. Drobnější závady elektroinstalace a infotainmentu nevybočují z průměru podobně složitých konkurentů, většinu záležitostí lze řešit aktualizacemi softwaru.
Motory, které doporučujeme
4.8i/xDrive48i
Velký atmosférický benzínový motor skončil v roce 2010. Má sice vyšší spotřebu (běžně 14 litrů), ale luxusní výkonovou rezervu a hlavně spolehlivost, kterou už nástupce 4.4 Biturbo nezopakoval. Ani diesely se mu v nenáročnosti nemohou rovnat. Tyto verze navíc mívají velmi bohatou výbavu.
Typické závady
- Závady ložisek předních kol
- Vůle v přední nápravě
- Prasklé pružiny (standardní podvozek, vzácně)
- Prasklá plexiskla světlometů
- Závady chlazení (zejména 4.4 Biturbo do 2012, v menší míře i další modely)
- Závady odvětrávání klikové skříně
- Ztráta komprese (4.4 Biturbo z důvodu protékajících vstřikovačů, do 2012)
- Průnik vlhkosti do zadních světlometů
- Závady na systému aktivních stabilizátorů (Adaptive Drive)
- Závady vstřikování (starší benzínové i naftové motory)
- Úniky oleje v automatické převodovky
- Závady centrálního displeje
- Závady na systému časování ventilů (zážehové motory)
- Pazvuky v interiéru (více jeté kusy)
- Prasklé výfukové svody (diesely)
- Prasklé nebo netěsné pneumatické měchy (u vozů s vyrovnáváním světlé výšky zadní nápravy)
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
