Ibiza 4. generace (6J) je technicky velmi podobná VW Polu V. generace, částečně i Fabii II. – ta však stojí ještě na starší koncernové platformě. Novější platforma Ibizy se promítá především ve větší šířce interiéru a mírně lepších jízdních vlastnostech (díky širšímu rozchodu a delšímu rozvoru náprav), naladění odpružení se však neobešlo bez kompromisů – kombinace měkčích pružin a tužších tlumičů (na dobrých sinicích auto působí vláčně, na ostřejších nerovnostech ale kopne) je pro malé Seaty už léta typická.
Životnost podvozku je poměrně dobrá, u více jetých kusů se vyskytují jen klepající tyčky stabilizátoru a volnější silentbloky předních spodních ramen, ty lze však měnit samostatně. Specifikem Ibizy 6J je to, že zpočátku kombinovala „novou“ platformu se „starými“ motory- což se negativně projevilo zejména ve slabé izolaci dieselů TDI-PD (platforma PQ25 již počítala s mnohem tiššími commonrailovými diesely). Reálně je tak paradoxně naftová Ibiza s staršími motory TDI-PD hlučnější než stejně motorizovaná fabia s konstrukčně starší platformou. Podíl dieselů je tu ale velmi malý, po nástupu velmi drahých verzí 1.6 TDI, na nichž občas zazlobí citlivé vstřikování, dokonce zcela minimální.
Velký podíl na trhu mají benzínové tříválce 1.2 (známé HTP), které sice proti minulosti zlobí o poznání méně, stále však platí že tyto motory nejsou vhodné na delší dálniční jízdy (ne že by se neuměly rozjet, spíše se jim ve větší zátěži přehřívá olej) a čas od času jim umí přeskočit rozvodový řetěz, zejména pokud někdo parkuje v kopci s jištěním „protisměrně“ zařazenou rychlostí. Závady rozvodových řetězů se týkají i všech zdejších motorů TSI, dle poznatku servisů jsou méně problémové až ročníky 2011 a novější. Menší dvanáctistovka pak stejně jako u jiných koncernových vozů občas potřebovala montáž distanční podložky „pod turbo“ z důvodu zamezení nežádoucích pazvuků regulační klapky a také modifikovaný software, s nímž však některé vozy překvapivě trochu zlenivěly.
Volbou jistoty jsou atmosférické čtyřválce 1.4 16V nebo vzácnější 1.6 16V. Větší z nich je trochu náročnější na palivo a díky řetězovým rozvodům i hlučnější, zato však mnohem pružnější než neslaná nemastná čtrnáctistovka, Spolehlivost je ale dobrá u obou z nich. Drahý a problémový dvouhmotový setrvačník zde má pouze nejvýkonnější diesel 2.0 TDI, na která takřka nenarazíte, všechny slabší diesely využívají jen odpruženou spojkovou lamelu.
Motory, které doporučujeme
1.4 16V 63 kW
Spolehlivý a dobře zpřevodovaný motor, vyhovující jak pro častější městské jízdy, tak i delší cesty na dovolenou. Narozdíl od novějších přeplňovaných čtyřválců TSI nikdy neměl vážnější problémy. Spotřebu lze udržet pod sedmilitrovou hranicí
Typické závady
- Klepající tyčky stabilizátoru (při vyšších nájezdech)
- Závady řetězových rozvodů (1.2, 1.2 TSI, 1.4 TSI)
- Závady zapalování (vadné cívky, poškozené kabely od hlodavců)
- Škody v důsledku nadměrné tvorby karbonu u 1.2 (ochromená zdvihátka ventilů, následně podpálené ventily)
- Závady regulace plnícího tlaku (TSI)
- Závady škrtících klapek (benzínové verze)
- Závady klimatizace (nejčastěji úniky náplně)
- Průnik nafty do oleje netěsnostmi jednotek PD (TDI-PD)
- Poruchy podávacích čerpadel (TDI-PD)
- Závady vstřikovačů (1.6 TDI)
- Zanesené EGR ventily (zejména 1.9 TDI-PD)
- Závady senzorů filtru DPF (diesely s DPF)
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
