Druhá generace Fabie mírně zneužila obliby „poctivěji“ navržené první generace a pokusila se pod stejným názvem podsunout zákazníkovi o něco jednodušší a výrobně levnější auto. Kvalitativní sestup je znát nejen na použitých interiérových materiálech, ale i v odhlučnění a rozsahu vrcholných výbav (např. z nabídky vypadly xenonové světlomety i kožené čalounění).
Ačkoliv podvozek zůstává v zásadě podobné konstrukce jako u předchůdce (pouze byla v průběhu let mírně modifikována přední ramena), původní harmonie dobrých jízdních vlastností a komfortu se již také plně nezopakovala- úzká a vysoká karosérie si kvůli zmenšení bočních náklonů vyžádala tužší odpružení.
Nabídka motorů se zdá široká, ale najít opravdu dobrý motor je složitější než u konkurence. Hojně rozšířené tříválce 1.2 HTP se hodí hlavně pro město, jsou spotřebou hodně citlivé na jízdní styl a zvláště v prvních ročnících uměly překvapit přeskočeným rozvodový řetězem nebo podpálenými ventily. Moderní přeplňovaná čtyřválcová dvanáctistovka TSI jede dobře, ale její pověst poškodily problémové řetězové rozvody. Naftové tříválce 1.4 TDI-PD odstrašují traktorovým zvukem a v případě silnější verze (59 kW) i disharmonickým průběhem točivého momentu, jejich spotřeba paliva přitom není o nic menší než u velkého 1.9 TDI. Jemu zase vzalo naladění pro normu Euro 4 část někdejší energie i úspornosti, jím osazené vozy byly navíc drahé a prodávaly se minimálně.
Poslední zmíněné platí dvakrát podtržené u commonrailových 1.6 TDI. Na to, jak málo jich jezdí, nejsou v servisech úplně neznámé- především díky vstřikování Continental (Siemens), na němž občas stávkují vstřikovače. Navíc už s sebou vždy nesou filtr DPF, který je do budoucna také komplikací (i při správném provozním režimu se časem jeho regenerační schopnost vyčerpávají a jednou nastane čas jej vyměnit). Odvozený commonrailový tříválec 1.2 TDI (též v úsporné verzi Greenline) byl i díky přehnané ceně naprosto minoritní záležitostí, stejně jako benzínová verze RS s přeplňovanou čtrnáctistkovkou a sériově dodávanou převodovkou DSG.
Jako nejlepší volba (s rozumným kompromisem dostupnosti, ověřené spolehlivosti, výkonu a ceny ojetin) se tak jeví pouze dva motory: 1.4 16V a u předfaceliftových modelů ještě 1.6 16V. Posledně jmenovaný je i díky řetězovým rozvodům mírně hlučnější. Elektroinstalace je poměrně stabilní, častěji se vyskytují spíše úniky náplně z klimatizace (prodřené trubky).
Motory, které doporučujeme
1.4 16V 63 kW
Jednoduchý, bezproblémový a dobře zpřevodovaný motor, vyhovující dobrým průběhem točivého momentu i rozumnou spotřebou. Hodí se jak pro častější městské jízdy, tak i delší cesty na dovolenou.
Typické závady
- Opotřebené silentbloky předních ramen (zejména první ročník 2007)
- Klepající tyčky stabilizátoru (při vyšších nájezdech)
- Závady řetězových rozvodů (HTP, TSI)
- Závady zapalování (vadné cívky, poškozené kabely od hlodavců)
- Škody v důsledku nadměrné tvorby karbonu u HTP (ochromená zdvihátka ventilů, následně podpálené ventily)
- Závady regulace plnícího tlaku (TSI)
- Závady škrtících klapek (benzínové verze)
- Závady klimatizace (nejčastěji úniky náplně)
- Průnik nafty do oleje netěsnostmi jednotek PD (TDI-PD)
- Poruchy podávacích čerpadel (TDI-PD)
- Závady vstřikovačů (1.6 TDI)
- Zanesené EGR ventily (zejména 1.9 TDI-PD)
Máte s tímto vozem zkušenost? Přidejte vlastní recenzi!
